[ hēahgod] m. Most High, God, PPs 562.
[ hēahgræft] carved in bas-relief, WW 3489.
[ hēahhād] m. holy orders, LL (3346).
[ hēahhelm] loftily crested, ZDA 33·238.
[ hēahhēolode] (ēh-) f. elecampane, Lcd 28b.
[ hēahheort] proud, Da 540.
[ hēahhlið] † n. high hill.
[ hēahhwiolod] (ē1) having high wheels, WW 14032.
[ hēahhylte] n? high wood? Ct.
[ hēahhyrde] m. archimandrite, head abbot, OEG 910.