[ hēahgod] m. Most High, God, PPs 562.

[ hēahgræft] carved in bas-relief, WW 3489.

[ hēahhād] m. holy orders, LL (3346).

[ hēahhelm] loftily crested, ZDA 33·238.

[ hēahhēolode] (ēh-) f. elecampane, Lcd 28b.

[ hēahheort] proud, Da 540.

[ hēahhlið] † n. high hill.

[ hēahhwiolod]1) having high wheels, WW 14032.

[ hēahhylte] n? high wood? Ct.

[ hēahhyrde] m. archimandrite, head abbot, OEG 910.