Za týden po Dušičkách, když babička děti budila, oznamovala jim, že přijel svatý Martin na bílém koni. Děti rychle vyskočily z postelí, běžely k oknu, a hle, všude bílo! Na stráni po zeleném listu ani památky, ani na vrbách u řeky, na olších u potoka. V lese zelenaly se toliko jedle a smrky, ale jejich větve ohýbaly se pod tíží sněhu. Na jeřábu, který stál blízko stavení a na němž visely vrcholíky zmrzlých plodů, seděla vrána, a drůbež na dvoře stála tiše a dívala se s podivením na tu novotu. Jenom vrabci skákali vesele po záspi sbírajíce, čeho jim tam slepice nechaly. Kočka, vracejíc se s lovu, oklepávala při každém kroku tlapy a rychle pospíchala na pícku. Ale psi, zarousaní po kolena, vesele se proháněli ve sněhu.

“Sníh, sníh, to je dobře, budeme jezditi na saních!” zavýskly si děti, vítajíce zimu, která jim přinášela nové radosti. Svatý Martin jim přinesl dobré rohlíky, a po svatém Martině nastaly dračky. Děti měly ovšem přástvy radši, mělyť při nich více svobody. Když zasedly dračky v kuchyni okolo dlouhého stolu, a na stole se octla vysoká hromada peří, jako závěj sněhu, odháněla babička Adélku a chlapce ustavičně od stolu. Přihodilo se totiž jednou, že Jan, jsa puštěn mezi dračky, upadl do té hromady. Jaký to byl poprask, snadno si můžeme pomysliti.

Božena Němcová.

TRPASLÍCI A VEJCE.

Byla tichá noc. Měsíček svítil jako rybí oko. Od lesa k farmě přicházel trpaslík. Měl dlouhé vousy a červenou čepici. Přišel až na farmu. Všichni tvrdě spali. Trpaslík všechno prohledával.

Co tak chodil, uviděl ve hnízdě vejce. Myslil si asi, že je to soudek vína. S radostí utíkal k lesu. Pověděl to svým kamarádům. Hned se trpaslíci vydali na farmu. Našli si to vajíčko na hnízdě. Naložili si je na vozík a tlačili jej k lesu. Tam měli nádherný palác. Ale nemohli vozík s vajíčkem utlačit.

Co dělat? Radili se. Potom se uradili, že soudek rozbijí a víno vypijí. Hned si přinesli svá kladiva a tloukli do soudku. To bylo nějakých ran. Celí se zapotili. Ale soudeček nepovolil. Tak se uradili, že shodí soudek na zem a pojedou domů. Kdo ví, co to vlastně je! Aby se jim ještě zle nevedlo.

Vyskočili na vůz, strčili do soudečku. Vajíčko spadlo s vozu, skořápka bílá praskla. Z vajíčka vyskočilo kuřátko a volalo “pipipi.”

Trpaslíci se ulekli a rozběhli se na všechny strany. Ale kuřátko rovnou zpět na farmu.