Odešel medvěd stranou a lehl si pod vůz u cesty. Farmář oral, neoral a díval se po medvědovi. Slzy mu tekly, bál se smrti.
Běžela kolem liška. Ptala se: “Proč pláčeš, farmáři?”
Farmář povídá: “Jak nemám plakati? Tam pod vozem medvěd na mne čeká.” Liška hodila chlupatým ocasem a šeptala mu: “Co mi dáš? Já tě od medvěda vysvobodím.”
“Ach liško, lištičko! Dva páry kuřat ti dám, když to provedeš.”
Liška odběhla a začala v lese hvízdati. Potom štěkala jako psi. Medvěd se ulekl a povídá: “Farmáři, co to tam v lese hvízdá?”
Ale liška přiběhla zpátky a šeptala farmářovi: “Řekni, že jsou to lovci. V lese zvěř loví.”
Jak uslyšel medvěd o lovcích, lekl se ještě více. Prosil farmáře: “Polož mne rychle na vůz. Až se lovci zeptají, co na voze leží, řekni: pařez.” Farmář to udělal.
Liška přišla k vozu. Ptala se silným hlasem: “Farmáři, co máš na voze?”
“Pařez, milý lovče.”