Ale pro mužský rod a životnou bytost v množném čísle: Hoši běželi. Vojáci bojovali.
Vidíme, jak tvrdé y následují jedno po druhém. Totéž platí i o měkkém i v mužském rodě živé bytosti. Hoši přišli. Byli pozváni.
U sloves v přítomném čase nikdy se nevyskytuje na konci y neb ý, tedy umí, nosí, ví etc.
Začáteční velké písmeno.
píšeme
- a) na počátku věty;
- b) u jmen vlastních: Karel, Čechy, Chicago, Amerika.
- c) u titulů knih: Palackého Dějiny národu českého; Vrchlického Legenda o sv. Prokopu.
- d) titulové náměstky: Vy příteli, Vám, Vás, Ty, Tebe etc. Já (I) se píše v češtině s malým j.
- (U jmen přídavných a příslovcí rozlišujeme od angličtiny: mluvíme česky, we speak Bohemian).
- e) V českých básních počínají se řádky malou písmenou.—Výjimku tvoří počátky nových vět.
XLII.
Tvoření slov.—Formation of words.
Vyjma velice malé procento cizích slov, čeština jest jednolitý jazyk, projevující velikou příbuznost slov.