sníh
Jar. Vrchlický.
- Pampeliška—dandelion
- pýří—fluff
- římsa—window sill
- srázy hor—bluffs.
DĚLENÝ VÝDĚLEK.
Radúz, královský princ slovenské země pod Tatrami, vyjel si se starým sluhou Radovidem na lov. Zabrali se do hlubokého hvozdu, a panic, žena se za krásným jelenem, odtrhl se od svého průvodčího a zabloudil v lese. Darmo volal, darmo troubil na lesní roh, nikdo se mu neozýval. Šel tedy na zdařbůh, kam ho oči vedly a nohy nesly.
Pojednou octl se na jakési stezce a spatřil proti sobě kráčeti muže chudobně oděného, nesoucího v ruce pádnou sekyru a na rameni otep dříví. Požádal ho, aby mu ukázal cestu z lesa, a neznámý ochotně se mu nabídl, že jej vyvede až na mýtinu, od které již bude moci sám jíti.
Šli, a Radúz se otázal svého průvodčího, jak se jmenuje.
“Vratko mi říkají”, odvětil tázaný.
“A čím se živíš?” zeptal se dále princ.
“Nu, rubám dřeva v lese a mám také políčko, které mne pomáhá živiti.”